Prohlídka a zrada

Druhý den v Bradavicích se nesl ve znamení prefektských povinností. Ani jsem si nestihl dojít za profesorkou Senter pro vysvědčení, protože přes den měli profesoři poradu a na večer jsem svolal prohlídku hradu pro havraspárské prváky. Prošli jsme spolu snad celý hrad a všechny důležité kabinety, přesto se mi nějak povedlo udržet jejich pozornost, snad se báli, že se beze mě ztratí.

   Hned po večerce jsem se vydal na obhlídku hradu. Ze začátku jsem potkal jen pár zatoulaných prváků, kteří se vymluvili na to, že hledali umývárny. Potom už se ale začali objevovat zakuklenci v černém. Několik jich uteklo, ale jednoho jsem pod zastíracím kouzlem sledoval až ke vchodu do Eamova bývalého klubu. Chvíli jsem čekal na další příchozí, než přišla Hazel. Zrušil jsem zastírací kouzlo a chtěl ji poslat na kolej, když jsem cítil, jak mě zasáhlo kouzlo, a kolem očí se mi omotala páska. Hazel se jen tiše omluvila a spolu se sesílajícím zmizela. Po chvíli se naštěstí objevil Gian, který mi pásku sundal, a společně jsme šli dolů do klubu. Tam byla Hazel, druhák z Nebelvíru a Vin Claire. Zatarasil jsem vchod, zatímco Gian šel dál. Jak se ukázalo, tak tu pásku zakouzlila ta pipka Vin. Nevím, co se tam dělo, než jsem přišel, ale vypadala celkem zuboženě. Gian na ni zakouzlil kletbu rosolovitých nohou, a snažil se jí strhnout kápi. Hazel mu v tom mezitím bránila. Když jsem Gianovi přišel na pomoc, dostal jsem od ní ještě ke všemu kopanec do nohy.

   Nechal jsem Vin být a odvedl Hazel stranou. Ta mi řekla spoustu nepěkných věcí, vše završila tím, že jsem se o ni měl takhle zajímat, když jí hrozilo nebezpečí od Eama. Následně se mi vytrhla, a nasupeně oddupala. Já za ní chvíli jen nevěřícně zíral, než jsem si vzpomněl, že jsem vevnitř nechal Giana s Vin. Vše už mi to bylo jedno, tak jsem je oba poslal na kolej, spolu s Amaiem, který se schovával pod stolem. Utíkal jsem pryč, ještě jsem slyšel, jak za mnou Gian volá. Doběhl mě až u vchodu do Havraspáru, kde jsem z rozrušení bojoval s hádankou. Následoval mě až na kolej, kde ignoroval sedícího Mattyho. Na schodech k pokojům mě zastavil, a snažil se ze mě vypáčit, co se stalo. Něco málo jsem mu řekl, abych ho uspokojil a šel spát. Chtěl jsem být sám.

   Jenže chvíli po něm přišla Hazel. Zrádkyně z vlastní krve, která podle všeho měla odlákat mou pozornost, aby mě Vin mohla zpacifikovat. Omluvila se mi za to, co řekla. I za tu zradu. Ukázalo se, že se pořád nevypořádala s Eamovou smrtí, stejně tak Vin. Nesly do klubu kytky na jeho památku. Chvíli jsme tam ještě seděli, než přes nás s očima v sloup prošel Matty.