Podařilo se mi
zapomenout na deník, a to kompletně. Je polovina listopadu a poslední zápis mám
někdy z konce září. Vůbec to však neznamená, že se nedělo nic zajímavého,
právě naopak, sotva jsem měl čas na chvíli si sednout. Teď akorát sedím v posteli,
o půl hodiny dříve, než jsem zvyklý, protože nám profesorka Orwell kvůli
nepořádku ve Velké síni zkrátila večerku, tak jsem si řekl, proč ten čas
nevyužít k zapsání novinek.
Do Bradavic přišla zima, taková, která je v Nottinghamshire
až v prosinci. Ráno bývají na okenních tabulích vrstvy ledových krystalků,
a ven člověk vyjde pomalu jen v kabátu a se šálou kolem krku. Možná proto nám v listopadu odpadaly hodiny Létání na koštěti, což je docela škoda.
Létání na koštěti |
Létání na koštěti |
Abych nezapomněl, na hradě, spíš v jeho
okolí, se dějí divné věci. V Zapovězeném lese jsou zvířata, co útočí na
studenty, dokonce i na pohled plachá stvoření jako srny. Několik studentů už
skončilo na ošetřovně, dokonce se do lesa vydala skupina profesorů, ale pokud
vím, tak nic nenašli. Škola se proto rozhodla postavit plot mezi školními
pozemky a lesem. A tady přichází ta zábavná část. V Bradavicích existuje
nepovinný předmět, co se jmenuje Kurz kouzelnické výroby, a na hodinách jsme
vyráběli právě kusy plotu. V půlce poslední hodiny se už vyrobilo tolik
plotů, že už další nebyly třeba, a tak mě pan učitel nechal vyrobit si vlastní
bedničku! Sice mu přišlo, že prkno na jedné straně přesahovalo, ale přesto mě
pochválil, a říkal, že mám talent.
Kurz kouzelnické výroby |
Další poškolní aktivita, do které jsem se
přihlásil, je Klub bylinkářství. Zatím proběhla jen jedna hodina, a to dnes, na
které nám profesorka Senter (zástupkyně naší kolejní ředitelky) rozdala klíče
od skleníků a záhonů. Budeme si moct kupovat semínka za poloviční cenu, a ve
volném čase z nich pěstovat bylinky. Třeba se mi to bude hodit do hodin
Bylinkářství, které máme až příští rok, nebo aspoň do Lektvarů, na jejichž
kroužek mohou bohužel chodit až druháci.
Odevzdávání vzorku Lehosilu |
Přibývá nám práce jak na hodinách, tak mimo
ně. Když už profesoři nemají žádná kouzla, co by nám zadali k trénování,
chtějí po nás napsat různá pojednání a eseje. Nejvíc ze všech předmětů mě baví
Lektvary, kde už konečně nevaříme jen čaj a kakao, ale i opravdové lektvary
jako Bolesal a Lehosil. Za Lehosil mě profesor Alert dokonce pochválil a dal
Havraspáru čtyři body, prý jsem ho uvařil nejlépe z celé třídy. Jen mě
mrzí, že nemůžu do Klubu lektvarů.
Dějiny čar a kouzel |
Obrana proti černé magii |
Mezi havraspárskými prváky jsem si našel
kamaráda. Jmenuje se James a seznámili jsme se díky nepřátelství k jedné osobě
– Alisson. Alisson je naše spolužačka, které se podařilo znepřátelit si celou
kolej tím, že ztratila několik bodů. Nejdřív usnula uprostřed hodiny
Přeměňování, v první lavici a profesorovi přímo před nosem. Další věc, co
se jí povedla, byla, že asi chtěla bodovou ztrátu vyrovnat, a tak se přihlásila
o Kouzelných formulích na zkoušení. Jenže skoro nic neuměla, a profesorka ji poslala
sednout si se dvěma body, zatímco ostatní koleje dostaly až po šesti bodech.
Ale to by nesměla být ona, aby se nezačala hádat, takže přišla i o ty dva body.
To, že tam byli tři další studenti Havraspáru, co látku perfektně uměli, ji asi
nezajímalo… Už několikrát jsme se snažili ji odchytit a vpravit jí do hlavy
trochu rozumu, ale vždy nám utekla.
Abych nezapomněl, s Jamesem jsme našli
několik tajných chodeb a zkratek, které přijdou vhod, obzvlášť po hodinách
Kurzu kouzelnické výroby. Ty totiž končí vždy těsně před večerkou, a mám vždy
co dělat, abych se na kolej vrátil včas.
Běh na kolej |
0 komentářů:
Okomentovat